Psychosomatika

Emoce jsou běžnou součástí našeho života. Psychické rozpoložení následně ovlivňuje fungování celého těla. Pokud jsme šťastní a spokojení, máme dostatek síly bránit se negativním vlivům okolního prostředí. Pokud jsme vystaveni stálému stresu, smutku nebo strachu, dříve či později se to projeví na našem zdravotním stavu. Ničivé myšlenky mohou tělo vyvést z rovnováhy na dlouhou dobu.

Dnešní doba je velmi rychlá, nutí nás k vysokým výkonům a srovnávání se s okolím. Vybájený svět v televizi a na internetu v nás vzbuzuje pocity méněcennosti, frustrace a rezignace. Není vyjímkou užívání antidepresiv u teenagerů.

Pokud chceme nemoc vyléčit, je důležité znát její příčinu. Na vině může být nezdravý životní styl, opotřebování organismu nebo dědičnost, stále častěji je to však dlouhodobé psychické rozladění. 

Psychosomatika hraje důležitou úlohu při sestavování homeopatické léčby.

Pacient přijde s určitým zdravotním problémem a během konzultace hledáme souvislosti v jeho životě, které mohly nemoc odstartovat. Pomocí homeopatické léčby se dá psychika ovlivnit, můžeme uvolnit nahromaděný vztek, zpracovat životní křivdy, pomůže nám vyrovnat se se smrtí milované osoby.

Příklady z praxe

Školka a časté rýmy, kašle a bronchitidy

 

S nástupem do školky začnou být děti často nemocné. Rýma a kašel jsou na denním pořádku. Není výjimkou, že dítě je týden ve školce a 3 týdny doma a tato situace se s železnou pravidelností opakuje. Většinou to vysvětlujeme tím, že ostatní děti ve školce pokašlávají, a to naše se samozřejmě od nich nakazí. Ale pojďme se zamyslet nad tím, co může být příčinou problému. Pokud je dítě v psychické pohodě, jeho tělo není rozladěné, tak ho pokašlávání ostatních nerozhodí.

Co si vlastně ten náš drobeček myslí o tom, že ho každý den do školky posíláme? Jasně, ze začátku je to zábava, jde si pohrát s dětmi. Ale každý den? Přemýšleli jste někdy nad tím, co si asi dítě myslí? U dítěte se může objevit strach  z opuštění, potřebuje se ujišťovat o vaší lásce, začne být ukňourané a snaží se zaujmout. Mají mě ještě rádi? 

A teď si to představte: cestou z práce běžíte nakoupit, vyzvednete dítě a vyčerpaní přijdete domů, potřebujete si vydechnout a nabrat sílu na domácí směnu. Ale dítě chce, abyste se mu věnovali, celý den se na vás těšilo. Jaká je vaše reakce? S úsměvem se začnete dítěti věnovat nebo odbudete strohým „nemám čas“. Odmítnutím se v dítěti dále prohlubuje pocit nejistoty, začíná propad energie, únava a pak už stačí málo a je zase nemocné.

Když se narodí sourozenec

 

Podobná situace nastává při narození sourozence. Ať se snažíte sebevíc, mladší dítě prostě potřebuje více péče a pozornosti. U staršího dítěte se    po čase začíná objevovat plačtivost, intenzivní vyžadování pozornosti rodičů a nakonec jsou běžné situace doprovázeny výbuchy vzteku. Dosud bylo starší dítě na prvním místě, věnovali jste mu veškerou pozornost a teď se o vás musí dělit. 

Naše nejstarší dcera byla velmi často nemocná, kašel, rýma, píchání uší. Vše začalo, když se jí narodila mladší sestra. Snažili jsme se jí hodně věnovat, ale zřejmě to nestačilo. 

Při narození sourozence se často objevuje rýma a kašel.

Příliš mnoho událostí najednou. Mentální zmatek, drobné křivdy.

Rozjitřené rodinné prostředí. Hádky a křik nebo dusné ticho.

Abecední seznam nemocí

AFTY

Zlost na činění nesprávných rozhodnutí. Zloba na vlastní neschopnost a netolerance k druhým.

Afty se projevují hlavně u člověka, který v sobě nosí a dusí nepěkné myšlenky, jeho nitro je naplněno přísností, zlobou či touhou po odplatě někomu, kdo se k němu právě hezky nechoval.

Afty vyskočí člověku, kterému se stále něco nelíbí, který místo toho, aby vhodně řekl to, co se mu nelíbí, vnitřně s tím urputně bojuje a trápí se tím.

Láskyplně přijímám svá rozhodnutí, protože vím, že se mohu měnit. Jsem v bezpečí.

AKNÉ

Nepřijímání a odmítání sebe sama. Drobné výbuchy hněvu.

Obtíže s navazováním kontaktů, tělesné problémy, nedostatek sebedůvěry, výzva objevit a prožívat sexualitu, uvolnit cestu k druhému pohlaví. Negativní emoce a postoje, narušené hranice mezi námi a vnějším světem a to vše odchází z těla kůži. 

Jsem božské vyjádření života. Miluji a přijímám se tak, jak právě jsem. Zklidňuji své myšlenky a jsem v pohodě.

Alergie

Na koho jste alergičtí? Odmítání vlastní síly.

Člověk je alergický na život, který žije. Nesnáší ho, ale musí se tvářit, že mu vyhovuje. Je třeba se dobře postarat o rodinu, zajistit ji. Být milý, přátelský, ale není to pro něho přirozené.

Dítě se cítí osamocené. Nelíbí se mu hodnoty jeho rodiny, styl žití. Stává se členem party, která ho využívá, je nuceno být součástí týmu, kde nechce být.

Alergie je zhmotnělá agrese namířená proti sobě. Organismus reaguje zběsilou reakcí na něco, co je v podstatě pro něj neškodné. Nejčastěji jsou to zvířecí chlupy, pyl, kousky těl domácích roztočů, či obvyklý prach. Nověji také rezidua chemických látek a léky. Časem sestoupí tato neodůvodněná nenávist do imunitní soustavy a manifestuje se agresivní alergickou reakcí.

Svět je bezpečný a přátelský. Jsem v bezpečí. Jsem v souladu se životem.

 

ALKOHOLISMUS

Pocit marnosti, viny a neschopnosti. Zavrhování sebe sama.

Alkoholismus je extremni neláska k sobě, sebedestrukce. Většinou je v pozadi velká sebelítost.

Člověk nemá sílu řešit každodenní problémy. Je to forma útěku z reality.

Žiji v přítomnosti. Každý okamžik je nový. Vážím si sám sebe. Mám se rád.

ANÉMIE

Nerozhodný postoj. Nedostatek radosti. Strach ze života. Pocit nedostatečnosti.

Oslabené Já. Chybí účastenství, ztráta chuti do života.
Člověk není spokojen v běžném životě, není schopen vidět krásu kolem sebe, má pocit, že je náročným okolím utlumen.
Nevidí problémy kolem sebe, nechce aktivně nic měnit. Nedostatek železa ukazuje na nepřipravenost odolávat náporů možných problémů.
Člověk s anémií má tendence svalovat vinu za problémy kolem sebe na druhé.

Prožívám radost ve všech sférách života. Miluji život.

ANGÍNA

Strach. Potlačované emoce. Potlačovaná kreativita.

U chronických angín dominují pocity ukřivděnosti, znechucení, naštvanosti. U dětí dominují pocity, že si s ním nikdo nehraje a rodiče je stále poučují. Objevují se pocity ublížení, později nastupuje pocit frustrace. Energie je v oblasti krku. Dítě má pocit, že v rodině pouze přežívá.

Problémy mohou souviset se školou, spolužáky. Silně vnímá i nepatrnou kritiku, vnitřní vztek, který přechází                do zuřivosti. Vždy to skousne a potlačí se.

Angína znamená, že nám něco svazuje hrdlo. Nemůžeme mluvit a polykat. Stažené hrdlo neumožňuje vydat hlásku bez bolesti.
BOLEST je vždy signál, že jsme něco dlouho potlačovali, nechtěli se tomu věnovat, bránili se to pochopit.
V tomto případě se jedná o to, že jsme nemohli nebo nechtěli něco spolknout, dusíme v sobě něco, s čím bytostně nesouhlasíme a z nějakého důvodu nejsme schopni to vyjádřit nebo ten stav nemůžeme změnit.
Stísněnost může napovídat, že stejně stísněně se cítíme v životě, v partnerském vztahu nebo v citovém životě. Je jedno jestli se jedná o neprojevený smutek, který přerůstá v neuvědomovaný vztek (zánět), pokud své emoce potlačíme a neuvědomíme si je, ony se hromadí a výsledkem je zanícené a stažené hrdlo, bolest, horečka. Všechny ty boly, které v sobě shromažďujeme, se kumulují a když už je jich mnoho, tělo se začne bránit. Také polknutí svého názoru a především toho, který je spojen s emocí vzteku, nenávisti nebo beznaděje, nám může zůstat v krku jako zánět. Zánět a s ním související bolest v krku odráží často neschopnost se prosadit a vyjádřit své názory. Jakoby jsme chtěli do světa vykřičet své křivdy a pocity, ale ze strachu je raději spolknete a mlčíte.

Mám právo dostat to, co potřebuji. S láskou a lehkostí žádám o to, co chci mít.

ANOREXIE

Odmítání vlastního já. Extrémní strach, nenávist vůči sobě a popírání sebe sama.

Odpírání si života, extrémní strach, sebenenávist a odmítavost.  Touha po dokonalosti, odmítání sebe sama, přání zbavit se všeho špatného, nízkého, tělesného. Člověk má vysoké ideály, odmítá vztahy a závazky. Má pocit, že ho ostatní nemilují takového, jaký je. Nebo on nemiluje sebe.

Jsem v bezpečí. Přijímám sebe tak, jak jsem. Chci prožívat radost a přijímat sebe sama.

Artróza

Duchovní i duševní deformace, deformace vlastního bytí, špatné chování, těžkopádnost. Pocit neopětované lásky. Kritizování a odmítání.

Artróza vzniká následkem psychického nebo fyzického přetížení. 

Děti jsou vystresované, úzkostné, trpí strachem z lidí.  Mají nepříjemné pocity při kontaktu s dospělými. V rodině je neustálá hladina stresu.

U dospělých je napětí usazené uvnitř, nervozita, tenze, vnitřní teplota, která rozloží kosti. Napětí, které je skrývané desítky let. Artróza je problém zatuhlosti a nespokojenosti.

Jsem láska. Chci milovat a vážit si sebe. Na ostatní se dívám     s láskou.

 

Astma

Strach ze života. Přemáhání vlastních emocí. „Dusivá láska“ Neschopnost dýchat sám za sebe. Potlačovaný pláč. Provinilost nad tím, co probíhá v mém blízkém okolí.

Pocity napětí a ohrožení, nesrozumitelnost světa. Na dítě se přenáší stres rodiče, je toho moc a na rodiče se nemůže spolehnout. Převažuje úzkost a strach. Dusí se ve společnosti lidí nebo na určitém místě, které v něm vybuzuje strach a obavy. 

Mohu bezpečně řídit svůj život. Chci žít svobodně.

 

Bolesti uší

 

Zloba. Odmítání slyšet. Přílišný rozruch a zmatek. Hádky rodičů.

Říká se, že u problémů s ušima se máme zamyslet nad tím, co dotyčný nechce slyšet. 

Dítě je nejisté, objevila se nová situace, nástup do školky, narodil se sourozenec. Najednou není na prvním místě, musí počkat, až rodiče na něho budou mít čas. Dospělí mu říkají „už jsi velký, musíš mamince a tatínkovi pomoci, přece to chápeš." Problém je v tom, že malé dítě tohle nechápe, bojí se, že ho rodiče nemají rádi. Stejné pocity u dítěte mohou vyvolat neshody rodičů, hádky nebo nejednotná výchova. Většinou to začíná zahleněním a později se objeví chronické otitidy.

Obklopuje mě harmonie. S láskou naslouchám všemu příjemnému a dobrému. Jsem centrem lásky.

 

BRADAVICE

Drobné projevy nenávisti. Víra ve vlastní ošklivost.

Konfrontace s vlastními temnými stránkami, útok proti vlastní bezvadnosti.
Bradavice je něco nepěkného, co vyrůstá z našeho nitra na povrch. Naše kůže, místo kontaktu s druhými lidmi, místo něžnosti, je hyzděna. Vylézá na povrch to, co bychom raději schovali a neřešili.
Je třeba najít podle místa, kde bradavice vyrůstá, souvislosti s tématy, které máme řešit. Najít temné a schovávané téma, vynést ho na povrch a začít ho řešit.
Bradavice má dlouhý kořen, je to výzva k tomu být důsledný a jít až ke kořenu problému, nevzdávat se, jít do hloubky a najít a vyřešit skutečný základ.

Bradavice zalezlá pod nehet vypráví o zlobě na někoho a na něco. Člověk cítí, že by o tom neměl mluvit, ale je toho plný.

Jsem úpným vyjádřením lásky a krásy života.

BRONCHITIDA

Neklidné rodinné zázemí. Hádky a křik nebo ticho.

Problémy s plícemi mohou ukazovat na vnitřní smutek a lítost, na něco, co si někdo v rodině nosí ve svém podvědomí.

Může to být i otázka související s dechem, s vlastní vnitřní cestou (představ uvnitř sebe, vzorců chování a myšlení). Mohou být totiž v rozporu s tím, v čem by se ve skutečnosti člověk cítil svobodně a volně a mohou způsobovat vnitřní smutek.

Děti mohou být napojené na své rodiče. Je možné, že se tohle děje, aby rodičům ukázaly, že je čas se podívat do nitra jejich problémů. Dost často to mívá souvislost s pocitem nedostatku lásky.

Cítím mír a harmonii uvnitř i kolem sebe. Vše je v pořádku.

BULIMIE

Beznadějný děs. Urputné posilování nenávisti vůči vlastní osobě.

Člověk trpící bulimií si myslí, že mu v životě nic nevychází, že život je pro něj jen přítěž a stres. A tak si alespoň život osladí pořádným jídlem, které se pro něj stane až chorobným. Po naplnění žaludku a uklidnění nervů dostane výčitky a pocit viny a vše jde vyzvracet. Zmatené, extrémní myšlenky a pocit viny vyvolají zvracení. Těmto lidem chybí především láska, a to hlavně sebeláska. Pocit, že pokud bude žena štíhlá, bude dokonalá a bude mít lásku, ji žene do bludného kruhu lží a sebenenávisti.

Dostává se mi lásky, výživy a podpory od mého života. Žiji v naprostém bezpečí.

CELULITIDA

Hromadění zlosti a touha po trestu. Lpění na karambolech z minulosti. Strach zvolit si vlastní směr.

Celulitita je rozpolcenost v životě. Člověk ví, co by měl, ale nedělá to. Chybí fyzické prožitky, stagnace lymfy, tedy lpění na stávajícím. Hlava by šla dál, ale nohy to drží. 
Co byste v životě chtěla? Jaký strach vám v tom brání?

Přílišné zadržovaní věcí v sobě a malá sebedůvěra. Člověk přikládá přílišný význam tomu, co si o něm myslí druzí.  Je snadno ovlivnitelný a nechá se lehce odradit. Má strach ukázat se takový, jaký je, a dát najevo své ohromné tvůrčí schopnosti.
Celulitida může být také známkou toho, že člověk prožívá mnoho emocí, protože by chtěl ovládat své bližní, ale zároveň se bojí, aby si toho někdo nevšiml. Proto se drží zkrátka a emoce v sobě zadržuje. Zatvrzuje se vůči situacím a namlouvá si, že mu to vůbec nevadí.

Proč mám strach projevit svou kreativitu? Přitahuji-li pozornost druhých svým nadáním, proč se bojím ukázat vše, co dokážu udělat? Mám snad obavy, že danou situaci nezvládnu? Myslím si o sobě, že mám neprůraznou povahu? 

Odpouštím druhým. Odpouštím sobě. Mohu svobodně milovat a užívat si života.

CUKROVKA

Touha po tom, co by mohlo být. Velká potřeba ovládat. Hluboký smutek. Všechno sladké je pryč.

Člověk, který trpí cukrovkou, je emotivní a často v sobě živí až příliš mnoho tužeb. Přeje si mnoho věcí nejen pro sebe, ale i pro své blízké. Pokud má ale někdo víc než on, může sklouznout k žárlivosti. Je to člověk, který má mnoho očekávání a pokud se jeho přání nezačnou plnit, začne se obviňovat.

Cukrovka je o pocitu vlastní bezvýznamnosti, vnitřním smutku a nenaplněné lásce. Souvisí nejčastěji s tím, že nemůžeme žít podle svých představ nebo musíme existovat v poměrech, jaké jsou zkrátka dány a nevyhovují nám. Všechny naše myšlenky a nápady jsou zavrhovány, musíme dělat to, co říkají naši rodiče, což v nás může budit hněv, hořkost a zejména bolest, že nejsme uznáváni jako plnohodnotní jedinci.

Tento okamžik je plný radosti. Chci ochutnávat sladkosti dneška.

CYSTY

Vzpomínky na dřívější bolestné zážitky. Hýčkání starých křivd. Falešný, nesprávný růst.

Cysty značí nenaplnené sny. Člověk je zklamán životem, a to mu brání pohnout se vpřed. Bojí se, že mu někdo ublíží nebo zneužije jeho důvěru. 

Cysty jsou spojené se vzpomínkami na minulé bolestné prožitky. Hýčkáme v sobě minulé bolesti a naše mysl je frustrovaná. Cysty na vaječnících a v prsou u žen většinou znamenají, že ženy nedokážou odpustit svým partnerům křivdy z minulosti, které na nich spáchali. Cysty jsou plné nespokojených pocitů, zklamání, oběti a toho, že si někdo nezasloužil naši lásku. Mohou se vztahovat k dětství, ale také k blízké minulosti.

Jsem rozhodnut myslet jen na krásné věci. Mám se rád.

Deprese

Útěk od rodiny. Únik před skutečností, stažení se do sebe. Násilné odtržení od života. Vztek z pocitu, že nemáte to, na co máte nárok. Beznaděj.

Deprese je nemoc, která se nedá ovládat vůlí. Začíná marností a člověk se pomalu dále propadá. Pocit marnosti začíná prostupovat celou bytostí, nastupuje smutek. Dotyčný sedí doma, kouká do zdi a požírají ho vnitřní démoni.

Deprese začíná pocitem bezvýznamnosti, „všichni jsou úspěšnější, nic se mi nedaří". Drobná zklamání se neustále opakují. Pocity opuštění, stálé čekání na něco a následné nenaplnění.

Nepřijímám obavy a limity ostatních lidí. Utvářím si svůj život.

DUTINY ZÁNĚTY

Zlost na nějakou blízkou osobu.

Záněty dutin jsou potlačené emoce, podceňování vlastní sebeúcty-vnitřní pláč, pocity ublížení, nedocenění nebo ponížení. Velmi časté jsou u osob s nízkým sebevědomím. Mohou značit nespokojenost s rolí v rodině či na pracovišti. Dále nespokojenost ve vztahu až alergii na blízkou osobu. Mohou se objevit jako reakce na situaci, kterou vnímáme jako křivdu. Příčinou mohou být pocity nedostatku volnosti a svobody. Dýchejte s radostí, více do svého života pusťte radost. 

V mém nitru i okolí je klid a harmonie. Vše je v pořádku.

Ekzém

Vnitřní protiklady. Mentální vyrážka.

Ekzém je porucha imunitního systému spojená s poruchou trávení    nebo nepřiměřenou reakcí na kontakt organismu s chemickými látkami. 

Smutek s pocitem „jsem na obtíž, jsem jiný než vy." V rodině panuje stres, mrzutost, nervozita a nedostatek času. Dítě čeká, až na něho budou mít rodiče čas, často si hraje o samotě. Neumí komunikovat s lidmi a navázat vztah. Chybí mu sebedůvěra.

Uvnitř a kolem mne je pouze harmonie a klid, láska a radost.    Jsem v bezpečí a cítím jistotu.

ENDOMETRIÓZA

Nejistota zklamání a frustrace. Nahrazování lásky cukrem. Pocit viny.

Ženskost není na správném místě. Dotyčný vnucuje ostatním vlastní rytmus. Trpí pocity nejistoty, zklamání, frustrace, viny a odmítnutí.
Má obavy,že není oblíbený ,že ho nikdo nemá rád.  Může to mít spojitost s přechodem dívky na ženu a přijetím ženství. Nebo také s přijetím matky - "nechci být jako ty !"; opakující se v rodě - rodiče versus děti. 

Mám dost sil a lidé mě mají rádi. Je úžasné být ženou. Miluji sebe a mám pocit naplnění.

EPILEPSIE

Pocit perzekuce. Odmítání života. Velké úsilí. Ubližování vlastnímu já.

Epilepsie se může objevit u lidí, kteří odmítají život, určitým způsobem jsou perzekuováni, někým nebo něčím pronásledováni; toto
pronásledování může být spojeno i se sebou samými. Jsou to lidé, kteří neustále kritizují sebe sama nebo analyzují minulost, kterou nelze změnit. Trestají sami sebe svou nedůvěrou v sebe, za prohraný BOJ se sebou samým, který nikdy nemohou vyhrát =násilí na sobě.
Chybí jim sebeláska (a tím pádem i láska ke světu), vnitřně sami se sebou zápasí a jsou k sobě nelítostní - epileptik BOJuje svými záchvaty proti svému okolí.
BOJuje sám proti sobě i celému světu a BOJí se = výsledkem je stres při nedostatku spánku, při dlouhodobém stresu nebo silném stresu nebo u lidí, kteří se cítí pronásledovaní.
Epileptik potřebuje hodně lásky a porozumění. Neměl by žít uprostřed rodinných hádek, stresů a rozbrojů. Také strach a obavy podporují jeho záchvaty. Práce na sebelásce je velkým pomocníkem.

Chci vnímat život jako věčný a radostný. Cítím vděčnost, radost a klid.

Hemeroidy

Strach z termínů. Zloba z minulosti. Strach zbavit se minulosti. Pocit břemene.

Hemeroidy jsou hluboké křivdy po mnoho let. U dětí je vše špatně, objevuje se u nich pocit ublížení. Rodiče něco naslibují a své sliby neplní nebo upřednostňují sourozence. Výchova pomocí trestů a zastrašování. Začínají se objevovat pocity křivdy a nespravedlnosti. 

U dospělých se jedná o křivdy, které jsou stále přítomné, rána stále krvácí. Bydlíte s rodiči a oni vám neustále něco vyčítají, v jejich očích neuděláte nic dobře. Zradil vás patner nebo pracujete do úmoru a šéf oceňuje jiné.

Zbavuji se všeho, co se nepodobá lásce. Vše, co chci dělat, má svůj čas.

 

HOREČKA

Zloba. Rozhořčení. Pocity hněvu, užírání se zlostí.

Horečka není pravou nemocí, ale vyjádřením stavu uvnitř těla.
Nastal čas vše nakupené uklidit, a protože je toho hodně, je třeba zvýšeného úsilí a námahy. Je vhodné přidat,            a proto přichází horečka a urychluje látkovou výměnu. Horečka zintenzivňuje přívod všeho potřebného k buňkám, jejich činnost i odvod odpadních látek z těla i tkání.
Proč se někde v těle vytvoří jistý patologický útvar, proč vznikají zánětlivá ložiska nebo ještě horší onemocnění, na jejichž rozvoj možná právě horečka upozorňuje?

Jsem klidným ztělesněním harmonie a lásky.

 

HYPERTENZE

Dlouhodobé neřešení emocionálních problémů.

Tlak v těle je naše úsilí, kterým se snažíme působit na svět kolem sebe, na věci, které potřebujeme mít pod kontrolou. Svůj život chceme změnit podle jiných a tlačíme především sami na sebe. Možná se necháme tlačit i naším okolím, prostředím v práci nebo v rodině. Často se jedná chybný vzorec převzatý z původní rodiny, kdy jsme byli přesvědčování, že pokud nebudeme výkonní a dokonalí, nejsme hodni lásky. Je to nesvoboda a uvěznění. V mysli je chaos a v životě stres. Ono se to u nás kumuluje a najednou jsme jako papiňák –uvnitř přetlak, který nemůže ven. Stálé rozčilení, stres, shon a spěch nás nabádají k většímu klidu a vnitřnímu duševnímu míru. Odpor cév může představovat vlastní, vnitřní odpor, možná proti blízkému okolí a událostem. Může být spojený se stálou vnitřní obranou, jestliže například někdo jedná a rozhoduje se kvůli chybějící odvaze proti vlastním pocitům. Také tvrdošíjnost, paličatost a lpění na starých, zkostnatělých a dávno zastaralých názorech může vést k předčasné skleróze cév a vysokému krevnímu tlaku. Takže, když to shrneme je příčinou vysokého krevního tlaku z hlediska psychosomatického pohledu dlouhodobě nevyřešený citový, emocionální konflikt v duši člověka, který nebyl zpracován a nevědomě se projevuje zvýšeným puzením k aktivitě, která ale není na fyzické rovině patřičně odžitá, uskutečněná a tudíž se nevyužitá, přebytečná energie v organismu hromadí a vzniká pře-tlak.

Volně mnou prodí radostné nové představy.

HYPOTENZE

Nedostatek lásky v dětství. Rezignace.

Psychosomatika nám říká, že jsme v dětství nedostávali tolik lásky, kolik jsme potřebovali a že si tento stav sebou přinášíme i do budoucnosti.
Jenže sáhněme si do svědomí. Většinou se jedná jen o pocit, že k sourozenci se rodiče chovali jinak než
k nám, že byl nějakým způsobem protěžován. A ten stav, který si s sebou přinášíme do budoucnosti je
SNÍŽENÉ SEBEVĚDOMÍ, malá víra v sebe.
Očekáváme ocenění, splnění svých snů a cílů zvenčí, protože sami máme pocit, že nemá cenu se snažit, že
to bude k ničemu, že mě nikdo nemá rád, že život je nespravedlivý.
Neustále se utvrzujeme v tom, že když něco uděláme, stejně to nebude mít žádný efekt, nebo že to nepůjde.
Zkrátka a dobře jsme rezignovali na vlastní život a vybrali jsme si roli poraženého, neustále utíkajícího před
jakýmkoli problémem.
Nízká hodnota systolického (horního) tlaku odráží MALOU CHUŤ DO ŽIVOTA.
Žádná radost v životě, žádný optimismus, žádný bezstarostný smích, jen pocity porážky a pesimistický pohled
na svět a dění okolo vás.
Mysl je ztěžklá samými starostmi a člověk se už neumí ani se pořádně zasmát, uvolnit se, nechat vše plynout.
Vše řeší zbytečně dopředu a vytváří si pesimistické předsudky.
Člověk se vzdává odpovědnosti, vlastního úsilí, spoléhá na osudovost, chce se nechat vléci životem.
Hází flintu do žita, a v mysli je jen samá tma místo světla. Tma, kterou si tam ale dává sám svým
pesimistickým myšlením a očekáváním.
Nízký tlak nerozproudí krev, tak jak je potřeba pro naše fungování. Krev je spojována s životní silou, je to
nejcennější tekutina života a my ji promrháváme na naše strachy, sebelítost a schovávání se před sebou
samým.
Nízkým tlakem trpí lidé, kteří jsou zaskočeni životem, svým partnerstvím, těžkým údělem a tíhou problémů,
které každodenní život přináší. Cítí se osamoceni a smutní, čímž svůj krevní problém dostatečně nerozproudí.
Možná, že se v dětství takovému člověku nedostávalo více lásky, pohlazení, podpory a pochvaly a proto je
jejich sebehodnocení nízké až nulové.
POCIT NEJISTOTY a racionalizace, že není třeba se snažit, protože to stejně nedokážu nebo to bude
k ničemu.

Chci žít v radostné přítomnosti. Můj život je radost.

CHODIDLA

Představují chápání sebe sama, a i ostatních. Potíže s chodidly značí strach z budoucnosti                a z ustrnutí na místě.

Chodidlo je ukazatelem naší stálosti, stability a trvalosti, našeho zakořenění a spjatosti s domovem.
Pokud je chodidlo pružné, znamená to, že dokážeme nejen pevně stát na svých nohou, ale také se umíme postavit k životním výzvám a úkolům.Chodidla představují naše porozumění o nás samých, o našem životě a také o ostatních lidech kolem nás.
Nedostatek důvěry ve světě, strach z opuštění-tak to je důvod, proč nejčastěji naše chodidla trpí.

Všemu jasně rozumím a jsem ochoten měnit se zároveň s časem. Jsem v bezpečí. Přirozeně se raduji a postupuji vpřed.

CHOLESTEROL

Ucpává průchody radosti. Strach přijímat radost.

Vysoký cholesterol značí přetížené energetické cesty. Neuvědomění své vnitřní energie. Výzva hledat a utěsňovat netěsná místa v duševní struktuře, uvědomit si, kde jsou úzká místa v systému zásobování energií. Posilovat emoční stránku duše a vytěsnit minulost a karmické zatížení, které máme ve svých myšlenkách, ať už si to uvědomujeme nebo ne.

Jsem ochoten mít rád život. Volně mnou proudí radost. Přijímat je bezpečné.

IMPOTENCE

Sexuální přetlak, napětí, pocit viny. Názory společnosti. Nenávist vůči bývalému partnerovi. Strach z matky.

Nedostatečné plnění mužské role ve vztahu k ženství, nedostatek životní a tvořivé aktivity.

Uvolňuji své sexuální síly, aby mohly fungovat s lehkostí a radostí.

INFARKT

Pocit osamělosti a strach. „Jsem k ničemu. Málo se snažím. Nikdy to nezvládnu."

Srdečním onemocněním jsou nejčastěji postiženi ti, kteří nedávají citům žádnou váhu a tvrdě prosazují jen rozum. Infarkt vyrovnává tvrdost uplatňovanou vůči druhým, neradostnou činnost člověka a všechna zbytečná odříkání si.
Postihuje většinou muže, kteří mnohem častěji než ženy, jdou bezohledně za svým cílem, uplatněním, kariérou, penězi. Pokud infarkt postihne ženu, je to výraz extrémní tvrdosti, neprojevované a nežité lásky.

Srdce je centrem citů, které jsme neprojevovali nevenek ani dovnitř, své srdce neprohřívali láskou, dobře neprokrvovali, nezpružňovali a tak zatvrdli.
Pokud se snažíme měnit druhé podle svého a tlačit na ně, pokud se orientujeme především na vnější svět a materii, pak náš cit, vnitřní volání a potřeby zůstávají potlačeny.

Zaměřme se na sebe, zamysleme se nad sebou, nad svým dosavadním i budoucím životem, co je pro nás skutečně důležité.

Jsem v jednotě se životem. Vesmír mě podporuje. Vše je v pořádku.

INFEKCE

Podrážděnost, zlost, rozmrzelost.

Jde o pocity podrážděnosti, zlosti, rozmrzelosti, naštvanosti... Chybí harmonie, klid a bezpečí. Nedostatek radosti      v životě, zahořklost.

Chci být v klidu a harmonii.

Inkontinence

Pocit, že se citově neovládám. Přebytek emocí.  Dlouhodobé ovládání emocí.

Problémy s inkontinencí nejčastěji spouštějí partnerské neshody, zatěžující situace nebo emocionální stres. Valí se na nás mnoho starostí a život přestává mít smysl. V hlavě je přetlak myšlenek, které je třeba vyloučit ven. Přehráváme si v hlavě staré viny a to nám oslabuje psychiku. Cítíme se pod tlakem každodenních starostí a života. Náš močový měchýř je pod tlakem.

Otevírám se pocitům. Mohu vyjadřovat své emoce. Miluji sebe.

Játra

Sídlo hněvu a primitivních emocí.

Funkce jater bývá narušena bludem nebo infekčním onemocněním. Pocity zoufalství a znechucení. Tyto pocity se intenzivně objevují u člověka, ke kterému se od dětství chovají jako k pitomci.

Dítě má pocit, že ho podvádějí, ubližují mu. Objevují se pocity smutku a vzteku.

Láska, mír a radost jsou ve všem, co znám.

 

KANDIDA-KVASINKOVÁ INFEKCE

Popírání vlastních potřeb. Nepodporování sama sebe.

Snaha vyhýbat se konfliktům, nepřístupnost ke kompromisům. Dotyčný se neumí vyrovnat s cizími impulsy. Odsuzuje ostatní bez přemýšlení. 

Výtok z pochvy souvisí se závažnými a déletrvajícími potížemi v partnerském životě. Je to vnitřní pláč ženy a touha po láskyplném jednání. Vnitřní hněv na partnera nebo otce, neschopnost přijmout ho takového, jaký je. Pocit, že si svěho patrnera nezaslouží a s tím souvisí nízké sebevědomí a špatné sebepojetí. Přehnaná sebekritika a pocit vlastní nedostatečnosti, strach z ženské role, strach z ublížení.
Prožité a nevyřešené sexuální trauma.
Zloba a vztek na někoho, kdo nám ublížil.

Chci si být oporou a jednat s láskou a radostí.

LARYNGITIDA

Dotyčný je tak rozlobený, že ani nemůže mluvit. Strach z vyjádření, odpor k autoritám.

Zánět hrtanu bývá často důsledkem strachu něco říci někomu, kdo reprezentuje autoritu. Může jít o odpor vůči autoritám nebo strach , že budeme potrestáni. Bojíme se promluvit nahlas a vše uchováváme v oblasti krku. Zadusíme v sobě, co chceme říci a cítíme hněv, že se nemůžeme vyjádřit.
To znamená, že laryngitida se objevuje většinou v době, kdy máme velký vztek – takový vztek, že se nám ani nedaří mluvit natož křičet.
Chrapot znamená mlčení – tělo vysílá signál, aby hlas umlkl, že není radno mluvit.
Příčinou pískotu a zánětu hrtanu bývá strach a také nadměrná touha vyniknout či za každou cenu uložit slova ostatním do myšlenek.

Mohu žádat to, co chci. Mohu se otevřeně vyjadřovat. Jsem v klidu.

LEDVINY

Kritizování, nespokojenost, neúspěch. Hanba. Reakce malého dítěte.

Ledviny jsou dvě (párový orgán), a tak souvisí se vztahy partnerskými, manželskými, mileneckými, ale také rodičovskými a přátelskými. Ledviny mají souvislost se vztahem k sobě samému. Jejich oslabení přináší strach, kritika, zklamání, neúspěch. Pokud spolu neumíme žít a máme problém v partnerských vztazích – nejen s partnerem, ale i s rodiči, dětmi, přáteli. Špatná komunikace ve vztazích se také může projevit v problémech s ledvinami. Zeslabují a zesilují je právě naše vztahy. Nedostatek lásky se okamžitě projeví ledvinovým pískem a pokud máme v sobě i potlačený vztek, tak posléze vzniknou i kameny.

Každá ledvina je navíc spojena s dalšími orgány. Pravá ledvina ovlivňuje naše játra a žlučník, což je spjato s nespokojeností s druhými lidmi a potížemi s komunikací, které vedou až k agresi a zlobě. Levá ledvina je zase spojena s žaludkem a slinivkou, což ukazuje, jak umíme radostně žít. Ledvinové kameny jsou zhmotněním zloby a nezpracovaného vzteku vůči bližním.

V mém životě se dějí pouze božsky řízené akce. Každý zážitek přináší jen dobro. Dospívání není problém.

Migréna

Znechucení z nátlaku a manipulace ze strany druhých. Sexuální obavy. Podceňování a kritizování sebe sama. Strach.

Člověk má pocit, že je jako lovná zvěř. Vše musí sám zvládnout, nikdo mu nepomůže. Přichází pocity zoufalství. Do věcí se musí nutit a druzí jsou na prvním místě. Strach, že není dost dobrý, že prostě v očích druhých není dokonalý.

Miluji a přijímám sebe. Vidím sebe a vše, co dělám, láskyplnýma očima. Mám pocit bezpečí.

MOČOVÉ CESTY

Přecitlivělá reakce na zklamání a neúspěch.

Problémy s močovým ústrojím vychází většinou z problémů ve vztazích – nejčastěji partnerských. Mohou to být časté hádky nebo naopak zadržování něčeho, co chceme říct. Nebo máme téma, o kterém se s partnerem neumíme bavit.

Právě ženy řeší partnerské situace mnohem déle. Řeší je v sobě. Přemýšlí nad nimi nejen vědomě, ale  i podvědomě. Toto přemýšlení v nich vyvolává pocity naštvanosti a vzteku.

Zamyslete se nad tím, co se děje ve vašich vztazích. Je něco, co v sobě držíte a nemluvíte o tom? Nebo je něco, proč jste se s partnerem pohádaly?
Močový měchýř nám může signalizovat, že žena na něčem trvale lpí, je zatvrzelá, přestože již danou situaci dávno mohla vyřešit. Žena se zánětem močových cest a potíži s močovým ústrojím se musí sama sebe ptát, zdali se nevystavuje tlaku a nad čím stále pláče.
Řešení z hlediska emočního je-konečně si o tom promluvit. Být upřímní sami k sobě a potažmo k ostatním. Bez emocí. Popsat partnerovi, jak se cítíte, ale nezahrnovat ho zbytečnými promluvami. Dát mu o tom vědět a zkusit danou situaci vyřešit.

V mém životě se dějí jen správné věci. Zbavuji se starého a vítám nové. Všechno je v pořádku.

MONONUKLEÓZA

Strach, že nás ostatní nemilují a nedoceňují. Neochota pečovat o sebe.

Miluji a přijímám sebe a pečuji o sebe. Jsem v pořádku.

MYOM

Ublížení ženskému egu. Vyživování ran od manžela.

Myom je zatvrzení, zatuhlost určitého postoje ve vztahu k partnerovi, dětem, rodině. Buď lpění - nic jiného neexistuje, nebo odmítání - teď ne, až já rozhodnu.
Myom vzniká ženám, které jsou v období plné plodnosti. Zřejmě proto, že svou plodnost, tj. děti, odmítají, nebo naopak upřednostňují před svým partnerem.

Pokud tedy žena nedostává či si nedává prostor, aby vytvořila něco důležitého, nebo se cítí nenaplněná, děloha může začít vytvářet myom. Myomy se tedy objevují spíše v důsledku dlouhodobého zanedbávání svých tvořivých schopností než nějaké krátkodobé záležitosti.

Myom může také značit potlačené emoce, které žena nikdy neprojevila. Svou energii vkládá do věcí, které ji nenaplňují, zapomíná sama na sebe a své potřeby. V partnerský vztahu cítí nenaplnění až nespokojenost.

Mé tělo je můj domov.

Neplodnost

Strach a odpor vůči životu nebo člověk, který nemá potřebu prožít rodičovství.

Může jít o nevědomé bránění otěhotnět. Příčinou může být stres, strach, vztek, úzkost, obavy z budoucnosti nebo nezpracované křivdy a traumata.

Miminko přichází, kdy přijít má. Ne kdy si zamanou rodiče, jeho příchod má svůj smysl ve správný čas..

NESPAVOST

Strach. Nedůvěra v proces života. Pocit viny.

Za strachem většinou stojí nesprávné vidění sebe sama, snaha vše a všechno kontrolovat, perfekcionismus, neschopnost pustit z hlavy myšlenky o tom, co jsme neudělali či udělali, co musíme udělat, proč jsou věci takové, jaké jsou a ne takové, jaké chceme, aby byly. Snažíme se usnout s hlavou plnou problémů a divíme se, že spánek nepřichází.
Nespavost je tedy spojená se strachem, nedůvěrou v běh života a s provinilostí. Bojíme se vzdát se kontroly, kterou nad sebou máme, a odevzdat ji našemu podvědomí.
Nespavost, která je dlouhodobá a nelze se jí ničím zbavit, značí z duchovního hlediska daleko hlubší problém, než se zdá.
Ukazuje na člověka, který si prožil ve své minulosti nějaké pro něj zásadní trauma, šok, který hodně vsobě potlačil.
Trauma, které nemá stále zpracované, zapomenuté, odpuštěné a bolestivé trauma v něm stále ještě „žije“... To co žije, nemůže spát...
Potlačili jsme ho rozumem, logikou, ale duše a podvědomí stále o něm ví, a bojí se, že když usne, že se trauma zase odněkud vynoří.
Doslova se „bojíme usnout, kdyby se něco zase stalo a opakoval se podobný traumatický zážitek“. Hlava a podvědomí stále „jede a žije“ v programu: „Nesmíme usnout, co kdyby se zase něco stalo!
To si už nesmíme dovolit nebýt na to nepřipraveni – musíme bdít a být stále ve střehu, aby se to neopakovalo, máme strach to zase prožít...“.
Je tam NEUSTÁLÝ podvědomý pocit nebezpečí, strachu, obrany a stále jsme připraveni k akci „kdyby něco zase přišlo“. Bojíme se, abysme něco doslova „nezaspali“.
Proto si mozek podvědomě nastavíte, že musí být stále v pozoru a na vědomé úrovni nemůžete
„zabrat“ a usnout. Jsme někde v sobě vyděšení a bojíme se.
Tento vnitřní neklid a strach nelze rozumem „okecat“.
Je ho potřeba vylovit a odstranit z hloubky podvědomí, kde je ukryt.

Láskyplně opouštím den a nořím se do poklidného spánku s vědomím, že zítřek se o sebe postará.

 

OBEZITA

Strach, potřeba ochrany. Útěk před city. Nejistota, zavrhování sebe sama. Hledání seberealizace a naplnění.

Konzumace jídla je náhražka rozmazlování se. Prázdnotu v duši nahrazujeme jídlem, utíkáme od svých trápení          do světa sladkostí, potěšení z jídla a dobrého pití. Nedostatek  lásky z okolí vyrovnáváme jídlem. Přejídání je hromadění zásob, s touhou po objemnosti (váženosti), po odolnosti a po vnitřní vřelosti. 

Ze strachu, že budu odmítán, že se mi něčeho nedostává, že se nemohu vyrovnat s pocity životní nejistoty, si pak nedostatky vynahrazuji zvýšenou konzumací jídla a tuk, který se ukládá, se pak podobá obranné zdi.

Jsem usmířený s vlastními pocity. Jsem v bezpečí. Vytvářím si bezpečné prostředí. Mám se rád a jsem se sebou spokojený.

OČI

Reprezentují schopnost jasně vidět-minulost, přítomnost a budoucnost.

Oči symbolizují náš pohled na svět a na náš život. Jsou zrcadlem naší duše.
Vjemy spojené s očima zpracováváme a třídíme do kolonek podle toho, zda se nám líbí, nebo nelíbí.
Jen my můžeme naše vjemy vnímat jako pomocníky, kteří nám ukážou cestu.
Poruchy spojené s očima jsou následkem rozporu mezi tím, co okolo sebe vidíme, a tím, co
bychom si přáli vidět a prožívat.
Poruchy spojené s očima jsou tedy spojeny s neochotou poznání, odmítáme pozorovat vlastní život,
strach podívat se dopředu, rozhlédnout se, strach z budoucnosti.
Oči nám pomáhají chápat svět kolem nás včetně jeho dokonalosti a nedokonalosti.
Pokud vnímáme kolem sebe pouze samé tmavé obzory, nemoci a neštěstí, tak se to za nějaký čas
začne projevovat i na našem fyzickém těle a to v podobě třeba oční vady.
Oči přestanou chtít vidět to negativní a pochmurné, co nás trápí.

Dívám se s láskou a radostí. Vytvářím si život na jaký je radost pohledět.

OPAR

Strach a napětí. Přecitlivělost. Čekání, kdy to praskne.

Opar je potlačení zlostných slov a strach z vyjádření. Nevhodná až zlostná slova, která nebyla vyslovena, touha něco špatného vyslovit, ale ze strachu nebo jiného důvodu tomu tak není. Pokud se objeví na ústech, je to problém se slovy. Opar na obličeji značí vlastní odsuzování.

Vytvářím jen příjemné zážitky, protože miluji sebe. Vše je v pořádku.

PARADONTÓZA

Neschopnost stát si za svým. Vlažný postoj k životu.

Psychosomatika říká, že se jedná o konflikt ztráty sebeúcty, uraženého sebevědomí, nemožnost se prokousat něčím ve svém životě. Zuby nejsou jen o kousání potravy, ale mohou se stát i zbraní k obraně sebe sama i svých blízkých.
Zuby jsou také o životní síle – proto se při koupi koně kupující dívali koňům na zuby.
Paradentóza nám tedy říká, že jsme rezignovali a raději se schováváme za různé obranné (bezzubé)
mechanismy, do různých sociálních her, úskoků a podobně.
Paradontóza je tudíž o chronickém neřešení problémů, defenzivě, ústupu, mrtvolně statickém stavu,
ochromené sebedůvěře a odvaze, o uzavírání kompromisů místo jasných řešení, o rezignaci, navenek
klidné situaci, ale uvnitř stavu vyčerpání a chladu.
Poslední stádium vypadávání zubů potom znamená ztrátu životní energie, nepoužívaní zbraní
vlastního sebevědomí, bez-mocnost.
PARADENTÓZOU TRPÍ LIDÉ, kteří raději mlčí, aby svými slovy někomu druhému neublížili.

Jsem rozhodný člověk. Žiji a láskyplně o sebe pečuji.

PRŮJEM

Strach. Odmítání. Útěk před někým nebo před něčím.

Průjem v rovině duševní znamená náš strach a to, že něco odmítáme. Stále se snažíme před něčím utéci a schovat se. Tělo se tak zbavuje nepotřebného. Připadáme si zneužívaní a přetížení. Můžeme cítit opuštěnost a strach. Největší strach pramení z toho, že věci nezvládneme, a nakonec vše vzdáme.                                                  

PRŮJEM svědčí o chaotickém jednání i chaotickém myšlení. A zase je tu v pozadí STRACH, tíseň, která stahuje hrdlo a rozšiřuje střevo. Bojíme se, že budeme zraněni, že nám někdo ublíží, že něco nezvládneme. Jenže toho strachu už bylo dost a on chce teď ven. Pro tělo je to už velká zátěž – nejdříve nepustit a když se chci pohnout (a zároveň nechci), ale musím (třeba jít nakoupit), tak na to reaguje naše tělo průjmem. Je to jako když student dostane průjem před zkouškou.
Člověk potřebuje uvolnění.

Vše naprosto dokonale přijímám, zpracovávám a vylučuji. Jsem v souladu se svým životem.

SKOLIÓZA

Vláčení břemen života. Bezmoc a beznaděj.

Člověk si nese na svých zádech těžké břímě, se kterým se neumí porvat ani vyrovnat. Beznaděj, smutek, bezmocnost, zoufalství. Tělesným pokřivením odpovídají pokřivení duševní, kterého si postižení nemusí být vůbec vědomi. Výzmamný vliv má role otce a matky v dětství.

U vychýlení páteře do strany, jde o nevědomé odchýlení od středu. Přiklání-li se těžiště života k levé, tedy ženské straně, přichází automaticky zkrátka pravá - mužská strana, což ani té ženské straně nesvědčí. Při vychýlení doprava je tomu naopak.

Stojím vzpřímeně a svobodně. Mám se rád a jsem se sebou spokojený. Můj život je den ode dne lepší                a radostnější.

SLEPÉ STŘEVO

Zánět slepého střeva nám ukazuje na to, že se neumíme zastavit. Akutní zánět volá po tom, abychom zastavili své kroky a odpočinuli si. Zastavte se a rozhlédněte se, zda nejdete špatnou cestou. Slepé střevo je barometrem našich strachů a obav. Jsou to všechny naše nedořešené záležitosti. Signalizuje naše chybné myšlenky, existenční problémy, obavy o postavení v práci, ekonomickou situaci rodiny, o naše děti a naše plány do budoucnosti.

Snadno se zbavuji všeho, co nepotřebuji. Raduji se ze života a odpočívám. Mám rád sebe i svůj život.

 

Štítná žláza

Pocit, že se nikdy nedostanu k tomu, co chci dělat. Mimořádné zklamání, že nejsem schopen dělat to, co chci. Uspokojování druhých, ne sebe. Překážky v životě, pocity oběti, nespokojenosti.

Poruchy štítné žlázy se objevují především u žen. Problémy způsobuje potlačení vlastních potřeb. Žena se stará o děti a o manžela a na její koníčky jí už nezbývá čas ani energie. Trpí pocity stísněnosti, úzkostí a strachem o rodinu. Objevuje se staženost na krku, je plná napolykaných emocí, které neumí vyventilovat.

Jsem hlavní silou a autoritou ve svém životě. Mohu se svobodně projevovat.

TLUSTÉ STŘEVO

Vzpomínky na minulost. Neschopnost zbavit se nedořešené minulosti. Střevo je cesta životem.

Tlusté tělo zpracovává a zahušťuje odpad, což jsou vzpomínky a minulost. Neschopnost opustit staré křivdy, z dětství, z nevydařeného manželství, ze školy nebo zaměstnání.

Všechny tyto křivdy nosíme ve svém podvědomí a nepatrné připomenutí v nás vyvolává strach a touhu po odplatě. Bolest za bolest.

Snadno se zbavuji toho, co už nepotřebuji. Minulost je pryč a já jsem svobodný.

ÚZKOSTNÉ STAVY

Nedůvěra v plynutí a proces života.

Úzkosti vznikají z dlouhodobě nahromaděného strachu a pocitu nebezpečí. Tyto stavy a pocity
vytváří mozek na základě nejrůznějších prožitých podnětů, událostí a situací.
Negativní emoce jsou tedy způsobeny myšlením člověka, které bývá zahlceno nejrůznějšími
negacemi.

Negace mohou být v myšlenkách uloženy už od dětství, ale vycházet mohou také ze špatných
zkušeností. Vaši mysl může sužovat pocit, že svět není příliš bezpečné místo k žití, jak je nám
neustále předkládáno médii a zprávami o nejrůznějších problémech a konfliktech.
Trápit vás může i pocit, že je potřeba si dávat pozor na druhé, ale i na skutečnosti, které nemůžete
ovlivnit.
Mnohé negace v mysli jsou způsobeny rovněž pocitem nelásky v rodině, mohou vznikat z ponižování
rodiči, partnerem i lidmi ve vašem okolí, nebo mohou vyplývat z prožívané šikany.
Úzkosti nezřídka pramení také z nedostatečné sebedůvěry a sebelásky, kdy člověka trápí pocit, že
není dostatečně dobrý, stydí se za svůj vzhled, své tělo a podobně.
Jakmile má mozek ve svém emočním nastavení k dispozici hodně těchto negativních myšlenek,
představ a prožitých zkušeností, ať už mají jakýkoliv původ, vytváří na jejich základě pocity strachu a
úzkosti.
A ačkoli se vám může zdát, že stavy úzkosti přichází nečekaně a bezdůvodně, ve skutečnosti mají
jasnou příčinu, která je uložená ve vašem mozku, ve vzpomínkách, v pocitech strachu, ohrožení,
nejistoty, méněcennosti,...

Miluji a přijímám sebe sama a důvěřuji v proces života. Jsem v bezpečí.

Vlasy vypadávání

Strach. Napětí. Snaha vše ovládat. Nedůvěra v běh života.

Vlasy jsou symbolem vitality a svobody. Nadměrné vypadávání může odrážet nadměrný výdej energie. Kvalita souvisí nejen s kvalitou stravy, ale celkově s kvalitou našeho života. Jste spokojení? Máte radost ze života? Děláte si radost? Zastavte se, vnímejte krásu kolem sebe, dovolte si být pasivní, přijímající.

 

Zácpa

Odmítání zbavit se starých myšlenek. Uvíznutí v minulosti. Někdy i lakomost.

Zácpa je spojována s přílišným lpěním a je jedno jestli se jedná o majetek, děti či jiné vazby – je to STRACH ZE ZMĚN. Bojíme se opuštění, změny, ztráty, ale i lásky a řešení problémů z toho vyplývajících. Neposouváme se – stojíme a bojujeme s vlastním podvědomím, které říká: pohni se a pusť ty zbytečnosti.

Zbavuji se minulosti a vítám vše nové, svěží a životodárné. Život mnou volně proudí.

ZÁNĚT DUTIN-SINUSITIDA

Zlost na nějakou blízkou osobu.

ZÁNĚT DUTIN většinou ukazuje na potlačení emocí, podceňování vlastní sebeúcty, vnitřní pláč, pocit ublížení, nedocenění a ponížení. Snížené sebevědomí a nespokojenost s rolí v rodině či na pracovišti. Podrážděnost až alergii na blízkou osobu nebo nespokojenost ve vztazích.
Může jít až o potlačování přirozených reakcí a neschopnost se s nimi vyrovnat = emocionální chaos.
Dotyčný v sobě dusí zlobu na někoho nebo na něco - stará křivda nebo zlost na druhé, nespokojenost s okolím. Neumí odpouštět.
Trpí pocitem nedostatku volnosti a svobody.

V mém nitru i okolí je klid a harmonie. Vše je v pořádku.

Závrať

Přelétavé, roztěkané myšlení. Odmítání podívat se na něco nebo na někoho.

Emocionální blok – člověk trpící závratí prožívá nějakou situaci, v níž má pocit, že ztrácí půdu pod nohama, že přišel o rovnováhu. Rozhodujícím spouštěčem je jednoznačně úroveň mentální, to je lpění na určitým myšlenkových vzorcích, které ani nemusí být naše, ale my jim nevědomě dáváme pozornost. Na energetické úrovni tak v sobě stále vytváříme jakýsi vír nezpracované energie. Psychosomatika říká, že ne-mocní trpící neobjasnitelnými závratěmi na sebe kladou mimořádně vysoké požadavky (chtějí být totiž solitéry), jsou ctižádostiví, berou svět až příliš vážně a brzy se dostávají do izolovaných sociálních pozic.

Plně se soustředím a jsem v klidu. Život je bezpečný a radostný.

Rozhoduji se podle principů pravdy a jsem v klidu, protože vím, že v mém životě se dějí jen správné věci.

Zuby kazivost

Dlouhotrvající nerozhodnost. Neschopnost analyzovat myšlenky a činit příslušná rozhodnutí.

Zuby značí potlačenou agresivitu. Vztek a chlad k druhému. 

Pocity nemají mě rádi, nepatřím sem, většinou jsou následkem přísné výchovy, která v dítěti vybuzuje pocity vzteku. Problémy začínají již v raném dětství před prořezáváním zubů. Významnou roli zde hraje strach z otce.

ŽALUDEK

Neschopnost přijmou a strávit nějakou osobu nebo událost.

Člověk prožívá především nesnášenlivost a strach vůči tomu , co mu není po chuti.Odolává novým myšlenkám,především těm,které nepocházejí od něj.
Má potíže podřídit se něčemu nebo někomu,co mu zkřížilo plány, zvyklosti nebo způsob života. Je k sobě velmi kritický, což mu brání v tom, aby nechával věci volně plynout a nechal hovořit své srdce,jež si přeje jediné – vše nepodmíněně přijímat s láskou. Je také možné, že jde o někoho, kdo si vyčítá, že mu chybí smělost.

Duševní blok – potíže s žaludkem tě vedou k tomu, aby jsi přestal vše kontrolovat tím, že budeš vzdorovat myšlenkám druhých. Začni si uvědomovat svou tvořivou sílu a přestaneš se zaměřovat na změnu v okolí.
Důvěřuj více druhým, stejně jako musíš důvěřovat svému žaludku, aby byl schopen strávit potravu.
Nepotřebuješ říkat svému tělu , jak se má chovat a jak má trávit potravu a stejné je to tak i s tvým okolím. Každý pohlíží na život jinak.
To, že je žaludek umístěn v oblasti srdce, není žádná náhoda. Všichni bychom měli vše přijímat s láskou, tedy akceptovat, že každý je odlišný.

Myšlenky, jako – to je nespravedlivé, nesprávné…….. a jim podobné názory, které v sobě živíš, ti vůbec nedělají dobře, blokují tvůj vývoj stejně, jako tvůj žaludek blokuje trávení potravy.
Naučíš-li se být tolerantnější vůči druhým, budeš tolerantnější i k potravinám, jimiž se živíš.
Polykáš příliž mnoho vlivů z okolí, neventiluješ a vše se ti usazuje v žaludku a ve střevech, má na tebe vliv energie okolních lidí.
Nestýkej se s lidmi, kteří ti nejsou moc příjemní a cítíš v jejich přítomnosti tlak v žaludku anebo s nimi pobývej co nejméně.
Jsi ještě slabá a veškerá energie má na tebe velký vliv. Udělá ti dobře procházka v lese v doprovodu zvířat, vynechej doprovod osob.
Také se tvůj problém může týkat toho, že neventiluješ na ostatní své emoce a pocity a hromadíš je v sobě. Musíš se naučit říkat ostatním , co cítíš. Jez polévku, polévka je grunt, polévka tě posílí. Vynechej občas mastná a tučná jídla, udělej si půst, aby se mohlo tvému žaludku a střevum odlehčit.
Žaludku se říká druhá hlava, skrze žaludek přijímáme informace z vnějšího světa a okolí.

Jsem klidný a odevzdaný k tomu,co ke mne přichází, nebojím se přicházet do styku s negativní energií.

ŽLUČOVÉ KAMENY

Zatrpklost. Nepřizpůsobivé myšlení. Pozorování. Pýcha.

Přílišná zatrpklost, lpění na všem, co je pro mne tak strašně "moc důležité", nepřizpůsobivost v myšlení, v přijímání jiných. Nadměrně posilované ego... já to dokázal... já si to myslel... já to umím... já to říkal... Posuzování druhých. Hodnocení druhých. Pýcha. Hořkost. Zlost. Vztek. Naštvanost. Zloba.

Žlučové kameny způsobuje zadržování agresivních emocí, které neumíme ventilovat. Člověk uzavírá všechny emoce v sobě a má problém s odpouštěním. Je potřeba učit se sdělovat, co mě trápí, učit se projevovat své pocity, umět      o nich mluvit. Žlučníkovými kameny trpí především ženy, a to přesně z toho důvodu, že dnes většina žen neumí jako ženy fungovat, komunikovat, milovat.

Je příjemné odpoutat se od minulosti. Život je krásný a já též.