Kurkuma – zlatý prášek léčitelů

Kurkuma (Curcuma longa) je tropická rostlina z čeledi zázvorníkovitých, která si získala pověst jednoho z nejcennějších koření i přírodních léčiv. Využívá se především její oddenek – podzemní část rostliny, která má intenzivně žlutou barvu a charakteristickou jemně hořko-kořeněnou chuť.

Kurkuma v historii

Kurkuma pochází z Indie a jihovýchodní Asie, kde se používá už více než 4 000 let. V ájurvédské medicíně byla a stále je považována za všestranný léčivý prostředek – pomáhá čistit krev, podporovat trávení, hojit rány i posilovat játra. Dodnes ji indické ženy využívají při péči o pleť a vlasy a v mnoha rodinách má své místo jako „první pomoc“ při nachlazení či zažívacích potížích. Kurkuma si zachovala také svůj rituální význam – je součástí svatebních obřadů a náboženských ceremonií, kde symbolizuje očistu, krásu a požehnání.

Do Číny se dostala v 7. století, kde byla doporučována při bolestech, blokádě energie Qi a menstruačních potížích.
V arabském světě si získala pověst zahřívacího koření, které posiluje trávení a dodává tělu energii. Díky obchodníkům se kurkuma postupně stala součástí Hedvábné stezky a pronikla až do Evropy.

V Evropě se objevila ve středověku a byla ceněna především mezi lékárníky a mnichy. Zpočátku šlo o vzácné a drahé koření, které se používalo nejen k dochucování a barvení jídel, ale také v rané přírodní medicíně – zejména při potížích s trávením. Ve starých herbářích je uváděna pod názvem terra merita, což odkazuje na její zlatavou barvu a „zasloužené“ místo mezi léčivými rostlinami.

Na území dnešní České republiky se kurkuma začala objevovat od 16. století. Nejprve byla známá hlavně mezi lékárníky a šlechtou jako exotické koření a léčivý prostředek, později se rozšířila i do kuchyní v podobě kořenících směsí, zejména kari.

Moderní věda dnes potvrzuje to, co dávní léčitelé tušili už dávno – hlavní účinná látka kurkumy kurkumin má silné protizánětlivé, antioxidační a detoxikační účinky. Díky tomu se kurkuma stává nejen oblíbeným kořením, ale i uznávaným podpůrným prostředkem při celé řadě zdravotních obtíží.

Hlavní účinné látky v kurkumě

Kurkumin – žluté barvivo, nejdůležitější složka s protizánětlivými, antioxidačními a protirakovinnými účinky.
Esenciální oleje (tumeron, zingiberen) – podporují trávení, působí protimikrobiálně.
Minerály (železo, mangan, draslík) – přispívají k tvorbě krve a správné činnosti svalů.
Polyfenoly – chrání buňky před oxidačním stresem.

Zdravotní benefity kurkumy

Protizánětlivé účinky

Pomáhá při zánětech kloubů (artritida), bolesti svalů a chronických zánětech.

Podpora trávení a jater

Stimuluje tvorbu žluči, podporuje trávení tuků a pomáhá při nadýmání a pocitu plnosti.

Posílení imunity

Díky antioxidačním látkám chrání tělo před volnými radikály a podporuje obranyschopnost.

Detoxikace organismu

Podporuje činnost jater, čistí krev a napomáhá regeneraci těla při zátěži.

Prevence civilizačních nemocí

Výzkumy ukazují, že kurkumin může přispívat ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a některých typů rakoviny.

Doporučené dávkování kurkumy

Sušený prášek: 1–3 g denně (asi ½–1 lžička).
Čerstvý kořen: 2–3 cm denně (nastrouhaný do čaje či jídla).
Doplňky stravy s kurkuminem: obvykle 500–1000 mg denně, dle doporučení výrobce.

• Kurkumín se špatně vstřebává. Proto se kombinuje s černým pepřem (obsahuje piperin, který vstřebávání zvyšuje až 20×) a s tukem (kokosový olej, ghí).

Kdy si dát pozor

Těhotenství a kojení – ve vysokých dávkách může stimulovat dělohu, proto se doporučuje užívat jen jako koření, ne ve formě doplňků.
Žlučníkové kameny a onemocnění žlučníku – kurkuma stimuluje tvorbu žluči, což může vyvolat bolesti.
Poruchy srážlivosti krve – může zesilovat účinky léků na ředění krve (warfarin, aspirin).
Nízký krevní tlak – kurkuma ho může mírně snižovat.
Alergie – u citlivých osob se může projevit kožní vyrážkou či zažívacími potížemi.